|
|
Spolupráce USA se státy Blízkého východu v boji proti Islámskému státu
Koláč, Vojtěch ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Fenomén Islámského státu je od svého vzniku předmětem mnoha analýz, a i nadále, v roce 2018, se jedná o velmi aktuální, dynamickou problematiku s globálním rozměrem. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše dostupné odborné literatury, tuzemských a zahraničních článků a analýzy zpracovaných strategických dokumentů zjistit, v čem spočíval přístup k poražení "IS" u čtyř velkých mocností, kromě USA, také v pojetí Ruska, Iránu a Turecka. Blízký východ je regionem, ve kterém se setkávají zájmy globálních aktérů s národními zájmy lokálních mocností. Tato práce si proto také klade za cíl definovat způsoby, jakými Islámský stát ovlivňuje a ovlivňoval strategické zájmy čtyř vybraných aktérů: Spojených států amerických, Ruska, Turecka a Íránu. Při vypracovávání práce jsou použity analytické a popisné metody. Z důvodu aktuálnosti problematiky je z velké části čerpáno z internetových zdrojů, v podobě odborných analýz a novinových článků, v menší míře i ze závěrečných prací a knižních publikací.
|
|
|
Spolupráce USA se státy Blízkého východu v boji proti Islámskému státu
Koláč, Vojtěch ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Fenomén Islámského státu je od svého vzniku předmětem mnoha analýz, a i nadále, v roce 2018, se jedná o velmi aktuální, dynamickou problematiku s globálním rozměrem. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše dostupné odborné literatury, tuzemských a zahraničních článků a analýzy zpracovaných strategických dokumentů zjistit, v čem spočíval přístup k poražení "IS" u čtyř velkých mocností, kromě USA, také v pojetí Ruska, Iránu a Turecka. Blízký východ je regionem, ve kterém se setkávají zájmy globálních aktérů s národními zájmy lokálních mocností. Tato práce si proto také klade za cíl definovat způsoby, jakými Islámský stát ovlivňuje a ovlivňoval strategické zájmy čtyř vybraných aktérů: Spojených států amerických, Ruska, Turecka a Íránu. Při vypracovávání práce jsou použity analytické a popisné metody. Z důvodu aktuálnosti problematiky je z velké části čerpáno z internetových zdrojů, v podobě odborných analýz a novinových článků, v menší míře i ze závěrečných prací a knižních publikací.
|
|
|
Příčiny a dopady narůstající přítomnosti Ruské federace na Blízkém východě
Volfová, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ruského angažmá na Blízkém východě v souvislosti se syrskou občanskou válkou. Práce si staví za cíl analyzovat, jaké jsou hlavní příčiny narůstající ruské přítomnosti v regionu. S rozpadem Sovětského svazu přišla Ruská federace o dominantní velmocenské postavení, a tím i o možnost kontroly strategicky významného regionu, jakým je Blízký východ. Současná ruská zahraniční politika pod vedením prezidenta Vladimíra Putina ovšem usiluje o opětovné získání této kompetence. Oblast Blízkého východu, která si v posledních letech prošla turbulentními událostmi arabského jara, představuje pro Ruskou federaci ideální platformu pro uskutečnění těchto cílů. Vedle toho zemi motivují vlastní strategické a bezpečnostní zájmy v Sýrii. Práce zároveň rozebírá, jaké dopady může ruská účast v konfliktu mít. Syrská občanská válka zasahuje téměř všechny sousední státy a ani ruská vojenská intervence nevedla k ukončení víc než pětiletého konfliktu. Vývoj války formuje nespočet vnějších faktorů, přesto je ale zřejmé, že Ruská federace bude mít stěžejní vliv na cestu ke smíru.
|
|
|
American Foreign Policy and the Arab Uprisings in Egypt, Libya, and Syria
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Diplomová práce Americká zahraniční politika a povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii se zabývá primárně konfliktem mezi podporou demokratizačních tendencí a strategickými a bezpečnostními zájmy v zahraniční politice Spojených států ve vztahu k revolucím, které na počátku roku 2011 vypukly v Egyptě, Libyi a Sýrii. Dále se práce zabývá tím jaké postupy a nástroje pro podporu demokratizace nebo strategických zájmů Spojené státy zvolily a jakým způsobem svůj postoj veřejně prezentovaly. Práce je rozdělena na tři hlavní části, přičemž první z nich se zabývá obecným vymezením podpory demokratizace v rámci americké zahraniční politiky a jejího konfliktu s ochranou důležitých amerických zájmů. Druhá a rozsahově nejdelší část se zabývá průběhem povstání v jednotlivých státech s důrazem na postup zahraniční politiky Spojených států. Třetí kapitola pak na základě dvou předchozích vyjmenovává a vysvětluje základní systémové znaky přístupu administrativy Baracka Obamy ke zmíněným povstáním a hledá faktory, které toto jednání zásadním způsobem ovlivnily. Práce byla zpracována s použitím převážně novinových článků a expertních komentářů, neboť vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika ještě zcela zpracována v rámci odborných publikací. Dále byly použity americké oficiální vládní zdroje, analýzy a projevy...
|
host ::
RSS.